Dukáty Vladislava II. Jagellonského
Autor: Ondřej Černohorský
Datum: 08.02. 2021
Zpět na seznam
Obnovení tradice ražby zlatých mincí - Nejstarší písemná zmínka o ražbě dukátů za vlády Vladislava II. Jagellonského - Typologické zpracování dukátů Vladislava II. Jagellonského - Ikonografie dukátů Vladislava II. Jagellonského
Článek je stručným výtahem ze studie "České dukáty Vladislava II. Jagellonského (1471-1516) a Ludvíka Jagellonského (1516-1526)".1
Zavedením ražby českých zlatých mincí navázal Vladislav II. Jagellonský po cca 80 letech na lucemburské dukáty. Obnovení ražby jagellonských dukátů není doloženo přímými listinnými prameny, proto musíme vycházet pouze z písemností, které se vztahují k dodávkám zlata do mincovny a především z ikonografických a epigrafických srovnání existujících zlatých mincí se soudobými mincemi stříbrnými.
Nejstarší nepřímou písemnou zmínkou, kterou můžeme dávat do souvislosti s počátky ražby dukátů, je zápis v kutnohorských účetních knihách k roku 1472 o dodávce zlata z Jílového. Hanuši Straskytlovi za ni bylo vyplaceno 7 kop a 30 grošů. Není sice jisté, pro jaký účel bylo zlato do mincovny přivezeno, ale můžeme se domnívat, že bylo zmincováno. Konkrétnější údaj o ražbě zlatých mincí z roku 1495 nám říká o tzv. šajdování klenotního stříbra, kterým bylo odděleno zlato od stříbra. Z takto získaného zlata bylo následně vyraženo 263 dukátů.
V zápise z jednání zemského sněmu v Prešpurku z roku 1499 je pojednáno o tom, že na základě rozhodnutí krále je možné razit zlaté mince na kterémkoli místě Koruny české. Toto ujednání bylo zapracováno i do Vladislavského zřízení zemského z roku 1500. Pro české dukáty nebyla stanovena jejich hmotnost, byla však určena jakost, která měla odpovídat ryzosti 958/1000. Předpokládá se, že do r. 1499 byly dukáty raženy výhradně v mincovně v Kutné Hoře, poté byly na základě zmínek v dalších pramenech raženy v Jílovém (před r. 1506, kolem 1515), Praze (1506-1508) a Novém Kníně (1515).
Důležitou pomůckou pro stanovení relativní chronologie a tedy i přesnější datace ražeb grošového období, bývá vývoj hlavních ikonografických znaků, které většinou přecházejí z nejmladších ražeb jednoho panovníka do obrazu mincí jeho nástupce. V případě jagellonských dukátů toto pravidlo zcela neplatí, neboť v důsledku dlouhé absence ražby zlatých mincí na českém území byla tato návaznost zčásti ztracena. Přesto svými náměty navazují dukáty jagellonských králů ideově na vzory z časů dynastie lucemburské, jmenovitě na dukátové ražby Karla IV. a Václava IV. Ikonografické vzory prvních jagellonských dukátů však musíme hledat jinde. Jsou jimi nesporně dukáty uherské, díky bohatým zdrojům drahého kovu masově produkované a dominující peněžnímu oběhu střední Evropy patnáctého a šestnáctého století.
Z typologického hlediska byly podchyceny čtyři základní typy dukátů Vladislava II. Jagellonského v několika obrazových a opisových variacích. Epigrafický a ikonografický rozbor naznačuje, že kolky pro ražbu prvních dukátů Vladislava Jagellonského typu I byly zhotoveny řezači z Kutné Hory. Svědčí o tom zejména ztvárnění obrazu českého lva na líci, byť hledání společných rysů s konkrétními emisemi pražských grošů a jejich dílů, které by přineslo i odpověď na otázku přesnější datace počátku ražby dukátů, je složité a jednoznačný závěr zde vyvodit nelze.
Typ II, který vykazuje vyšší úroveň výtvarného provedení, byl pravděpodobně ražen po roce 1500 v jiných mincovnách, podle ustanovení sněmu z roku 1499 jimi měly být mincovny v Praze, Jílovém a Novém Kníně. U dukátů druhého typu nenacházíme žádné rozlišení, které by ukazovalo na jejich původ v různých mincovnách. Musíme tedy předpokládat, že výroba razidel byla centralizovaná. Nelze také říci, že razidla nutně musela být vyrobena mimo Kutnou Horu. Přes evidentní rozdíly v pojetí rytecké práce jsou zde také určité ikonografické i epigrafické paralely k typu I, zejména přechodný typ II. a/1 ukazuje určitou návaznost na tento první typ. Výroba razidel mohla být tudíž zadána odborníkům v kutnohorské mincovně a používána dle potřeby na jiném místě.
Typ III vykazuje výtvarně propracovanější figuru lva i sv. Václava, podobně jako u jediného datovaného dukátu z roku 1511, patří tedy nesporně do závěrečného období Vladislavovy vlády. Shodným zněním opisů na obou stranách tento dukát navazuje na typ II, proto jej časově klademe před typ IV, s nímž má zase společný tvar většiny liter. Není vyloučeno, že jeho ražba probíhala i později, i když počet zdokumentovaných dukátů tohoto typu (podchycen pouze jediný exemplář) tomu nenasvědčuje.
Typ IV má na rubu mezi nohama sv. Václava značku v podobě polceného štítu. Hned u tohoto prvního značeného typu ovšem narážíme na nesoulad mezi značkou a obsazením úřadu nejvyššího mincmistra. Polcený štít heraldicky odpovídá znaku Jana z Vartemberka, který nacházíme na pozdních dukátech Ludvíka Jagellonského a následně i na nejstarších dukátech Ferdinanda I. Habsburského, tedy z doby, kdy tento šlechtic úřad nejvyššího mincmistra skutečně zastával. Nejvyšším mincmistrem byl v roce 1511 Jan ze Žampachu (1510-1513), kterému by snad mohla náležet iniciála "I" (IOHANNES) v poli mince, po pravici sv. Václava u typu IV.b.
Na lícní straně Vladislavových dukátů se nachází vždy obraz českého dvouocasého lva ve štítu, nad nímž se nachází korunovaná iniciála W (Vladislav). U nejstarších typů jsou vedle štítu navíc vyraženy litery R a B (REX BOEMIE - král český). Kolem obrazu lva je v opisu uvedeno WLADISLAI D G R BOEMIE (WLADISLAI DEI GRATIA REX BOEMIE - Vladislav z boží vůle král český). U typu IV. je v opisu navíc vyražen rok 1511, jedná se tak o první datovanou minci v českém mincovnictví.
Na rubní straně se nachází vyobrazení patrona českého království sv. Václava s kopím s praporcem se svatováclavskou orlicí v pravici a štítem rovněž s orlicí v levé ruce. Opisy zde použité mají dvě základní formy v několika variacích. U nejstarších typů je uvedeno S WENCESLAVS D B / DVX BOE (SANCTVS WENCESLAVS DVX BOEMIE - svatý Václav kníže český), nebo kratší znění opisu S WENCESLAVS DVX (svatý Václav kníže).
Nejstarší typ dukátu Vladislava II. Jagellonského raženého pravděpodobně v 80. letech 15. století v Kutné Hoře. Typ I. a/1 (NM Praha, inv. č. H5-12116; 3,562 g; 20,69 mm).
Dukát Vladislava II. Jagellonského raženého pravděpodobně po roce 1500 v Praze, Jílovém, nebo Novém Kníně. Typ II. b/1 (aukce Aurea 89/2018, pol. 15; 3,48 g).
Dukát Vladislava II. Jagellonského raženého pravděpodobně po roce 1500 v Praze, Jílovém, nebo Novém Kníně. Typ III. a/1 (NM Praha, inv. č. H5-12114).
Dukát Vladislava II. Jagellonského z roku 1511 ražený v Praze, Jílovém, nebo Novém Kníně. Typ IV. b/2 (NM Praha, inv. č. H5-12115; 3,531 g; 21,12 mm).