Když v roce 1526 v bitvě u Moháče zahynul mladý a bezdětný král Ludvík Jagellonský zůstal český a uherský trůn bez následníka. Vlivem obratných politických kliček a vhodnému sňatku jí obsadil mladá Ferdinand I. Habsburský. V době nástupu Ferdinanda na trůn fungovaly dvě mincovny – Jáchymov a Kutná Hora. U Jáchymovské mincovny byl problém, že nebyla královská ale patřila Šlikům. Roku 1528 uzavřel s hrabaty smlouvu aby mohla být využívána pro ražbu královských mincí. Nicméně roku 1545 Ferdinand celou mincovnu „zestátnil“ a tím o ní Šlikové přišly. V roce 1539 došlo k zavedení třetá královské mincovny a to v Praze.

Obr. 1: Portrét mladého Ferdinanda I. (Jan Cornelisz Vermeyen)

Za vlády Ferdinand se zpočátku razily pražské groše bez letopočtu a od roku 1533 již můžeme nacházet groše datované. V kutnohorské mincovně probíhala ražba pražských grošů až do roku 1547, zatímco v pražské jen v období 1539-1544.  Jáchymovské pražské groše z let 1527-1528 byly tak unikátní, že je někteří autoři ani neřadí ke klasickým pražským grošům z důvodu opisu GROSSUS NOVUS (nový groš). Teprve až roku 1543 začala v Jáchymově produkce klasických pražských grošů.

Vedle pražských grošů pokračovala také ražba drobných mincí (bílé a černé peníze) v kutnohorské mincovně a tolarů v jáchymovské.  Ferdinand I. jakožto římskoněmecký král, římský císař, český a uherský král a rakouský arcivévoda razil mince se svým jménem i v dalších zemích kromě Zemí koruny české (např. denáry v Uhrách, groše ve Slezsku, kreutzer a sechser v Rakousku atd.), Jsou známy také dukáty. 

Obr. 2: Ukázka pražských grošů z mincovny Jáchymov, Praha a 2x Kutná Hora (poslední groš, tzv. "lev v kleci" je poslední ražený pražský groš)

Obr. 3: Nedatovane a datované bílé peníze

Obr. 4: Černé peníze

Obr. 5: Příklad zahraniční ražby Ferdinanda I. (Slezský groš - Vratislav)