Městské mincovny - Brno
Autor: Pavel Gregor
Datum: 23.01. 2025
Počátky mincování a ražba mince ve středověku.
První ražby brněnské mincovny spadají do období vlády Konráda I. Pravděpodobně do let 1054-1055. Denáry později razili i další moravští panovníci. Postupná degradace hodnoty denárů později vyústila v mincovní reformu. V druhém desetiletí 13. století Přemysl I. zavedl ražbu brakteátů. Zprávy o brněnské mincovně pocházejí z let 1234, kdy je zmíněn pravděpodobně nájemce Brumond. K roku 1239 se připomíná mincmistr Wigand, k roku 1240 mincmistr Štěpán a 1241 Alram. Nejprve se mincovna pravděpodobně nacházela na Petrově, později v tzv. Brumondově domě na Rybím trhu č. p. 2.
Grošovou reformou z roku 1300 byly všechny moravské mincovny přemístěny do Vlašského dvora v Kutné Hoře. O další činnosti brněnské mincovny se zmiňuje privilegium Jana Lucemburského pro kapli sv. Prokopa z roku 1327, kdy bylo této kapli potvrzeno právo jmenovat zemského prubíře a písaře urbury. Později se zmiňují další mincovní (Jakub, Vavřinec), prubíři (Petr), prenéři (Mikuláš, Šimon). Mezi roky 1390 až 1401 se uvádějí mincmistři Martin z Radotic a Arnold Cumpach. Okolo roku 1345 byla v Brně také v činnosti směnárna. Mincovna se ve 14. století pravděpodobně přesunula do domu v Mečové ulici č. p. 2.
Roku 1391 požádal Jošt Lucemburský město Jihlavu o dodání dvou centů stříbra. Stříbro pravděpodobně sloužilo pro obnovení činnosti mincovny.
Po smrti Jošta Lucemburského (1411) mincovna v Brně přerušila ražbu. K obnovení činnosti došlo pravděpodobně až za Zikmunda Lucemburského. Nepřímo na to poukazuje Zikmundovo privilegium pro ražbu mincí v Olomouci z 20.5.1422, ve kterém se nařizuje ražba mince shodných parametrů, jako v Brně. V Brně se však nejednalo o městskou minci, ale markrabskou. Za Zikmundovy ražby se považují čtyřhranné mince s mřížkovanou orlicí (obr. 1).
Albrecht V. Habsburský z pozice své markraběcí hodnosti pokračoval mezi roky 1423-1435 v ražbě moravské mince. Činnost mincovny se zmiňuje např. v příkazu Albrechta V. z roku 1426, kdy povoluje Haškovi z Valdštejna zmincovat 200 hřiven stříbra v brněnské mincovně. Razil nejen markrabskou minci – pravděpodobně čtyřhranná mince s hladkou orlicí (obr. 2), ale také obnovil ražbu městské mince. Předpokládá se, že městské ražby z tohoto období reprezentují čtyřhranné mince s hladkou orlicí a písmenem (obr. 3). Před rokem 1435 nebyla brněnská mincovna delší dobu v činnosti. Albrecht se následně pokusil okolo roku 1435 o sjednocení parametrů moravských ražeb s rakouskými, kdy nařizuje, aby brněnské mince byly stejného zrna a počtu na hřivnu, jako vídeňské feniky. Předpokládá se, že do tohoto období spadají čtyřhranné ražby s orlicí a se štítem s břevny (obr. 4).
Poté informace o moravské minci mizí. Zmínka o mincovně v Brně se nachází až v privilegiu Ladislava Pohrobka z roku 1457. Zde se městu Brno povoluje ražba se znakem moravského markrabství. Jedná se tedy pravděpodobně již o kruhové peníze se šachovanou orlicí (obr. 5). Z této doby se uvádí mincmistr Mikuláš Polzmacher.
Později se o brněnské mincovně dozvídáme také z mincovního privilegia císaře Fridricha III. pro mincovny Brno, Znojmo, Jihlavu a Olomouc z roku 1467.
Mezi markrabské mince se považuje kruhový peníz s orlicí a písmenem g (Georgius) v prsním štítku.
Po roce 1471 se mincovna pronajímá na bydlení a tak v této době pravděpodobně mincovna nebyla v provozu. Krátká zmínka se vztahuje k roku 1493, kdy se uvádí mincíř Křišťan. Poté činnost brněnské mincovny až do 17. století konči.
Obr. 1) Peníz Zikmunda Lucemburského.
Obr. 2) Markrabský peníz a haléř Albrechta V. Habsburského z let 1423-1435.
Obr. 3) Městský peníz Albrechta V. Habsburského z let 1423-1435.
Obr. 4) Peníz a haléř Albrechta V. Habsburského po roce 1435.
Obr. 5) Městský kruhový peníz okolo roku 1460.