Kladsko a jeho okolí bylo již od dob středověku pevně svázáno s českými zeměmi. Je velmi pravděpodobné, že zde ražba již probíhala v denárovém období. Ražby zdejší mincovny se však nepodařilo identifikovat. V roce 1300 byla stejně jako ostatní mincovny její dílna přemístěna do Vlašského dvora v Kutné Hoře.

V roce 1422 byl Zikmundem Lucemburským jmenován Půta z Častolovic hejtmanem v Kladsku. Roku 1431 jej dostal do zástavy. Právo ražby mince v Kladsku získává od Zikmunda Lucemburského již roku 1426 (znovu jej potvrdil 1434). Za jeho ražby se považují dvoustranné haléře s minuskulním písmenem g na líci a se lvem na rubu (obr. 1) nebo jednostranné peníze se lvem a s minuskulním písmenem g za krkem (obr. 2).

Roku 1454 zakoupil Jiří z Poděbrad Kladsko od Viléma z Lichtenburka. Posléze uzavřel dohodu s Vratislavským biskupstvím, Hlohovským vévodstvím, Jindřichem z Rožmberka a městy Svídnicí a Javor. Na základě této dohody mohl Jiří zmincovat 5000 hřiven stříbra na haléře (4 loty). Do tohoto období se pokládají ražby jednostranných haléřů (obr. 3) a penízů kutnohorského typu (obr. 4). Jindřich z Minsterberka pokračoval v ražbě jednostranných haléřů se lvem a písmenem g (obr. 5). Někdy po roce 1485 razil i dvoustranné haléře s minuskulním písmenem g a na líci a lvem na rubu.

V roce 1501 koupil kladské hrabství Oldřich z Hardeka. Oprávnění k ražbě však získal až roku 1507. To se však nevztahovalo jen na ražbu drobné mince, ale obecně jakékoliv stříbrné mince obvyklé v říši. Mohl také na ražbách zobrazovat svůj znak. Z období let 1508-1512 pocházejí pravděpodobně jednostranné feniky s dvěma štíty a letopočtem nad nimi. Okolo roku 1513 zarazil i dvoustranný haléř se lvem na líci a písmenem V na rubu (obr. 6). Do souvislosti s privilegiem Vladislava II. Jagellonského z roku 1514 se dávají velmi vzácné jednostranné bílé peníze se lvem (obr. 7) a dvoustranné peníze se lvem na líci a písmenem V na rubu. Oba tyto nominály již byly opisové. Roku 1512 zarazil i zlatou minci. Z Hardeků razil v Kladsku jednostranné haléře také Oldřichův bratr Jan z Hardeka. Jedná se opět o ražby podle rakouského rázu. Tedy dva štíty, nad nimi letopočet a písmeno G pod štíty. Fyzicky se však tuto ražbu nepodařilo ověřit.

Po Hardecích získal kladské hrabství roku 1537 Jan z Pernštejna. Ten mimo drobných ražeb razil také hrubou minci. Ze zlatých mincí razil dukáty. Z hrubé mince razil tolary, jejich násobky a díly a groše. Velmi vzácné jsou jeho dvoustranné haléře s pernštejnským zubrem ve štítu na líci a lvem s písmenem G na rubu (obr. 8).

Posledním panovníkem grošového období, který razil Kladskou minci byl Arnošt Bavorský (1549-1560). Ten však již nerazil v Kladsku, ale v arcibiskupské mincovně v Salcburku. Z jeho období známe dukáty a tolary s kladským opisem.

Obr. 1) Půta z Častolovic, dvoustranný haléř.

Obr. 2) Půta z Častolovic, jednostranný peníz.

Obr. 3) Jiří z Poděbrad, kladský haléř kutnohorského typu.

Obr. 4)  Jiří z Poděbrad, kladský peníz kutnohorského typu.

Obr. 5)  Jindřich z Minsterberka, jednostranný haléř.

Obr. 6) Oldřich z Hardeka, dvoustranný haléř.

Obr. 7) Oldřich z Hardeka, jednostranný bílý peníz. (zdroj: 16. aukce KM Numis Kroměříž 2024, pol. č. 317)

Obr. 8) Jan z Pernštejna, dvoustranný haléř.

 

Doporučená literatura:

Nechanický, Zdeněk: Kladské mincovnictví, Hradec Králové 1983.

Paszkiewicz, Borys: Silesiorum Moneta, Varšava 2023.